Na tuto přednášku naváže 23. října ve Vzletu koncert Cantigas de Santa María. V podání souboru Collegium 1704 (Hana Blažíková, Barbora Kabátková, Margit Übellacker a Martin Novák) zazní výběr z Cantigas de Santa María, na jejichž složení v letech 1270 až 1290 dohlížel právě král Alfons X. zvaný Moudrý.
Carlos de Ayala Martínez je od ledna 2006 profesorem středověkých dějin na Universidad Autónoma de Madrid a od téhož roku je držitelem titulu z církevních studií na Universidad Pontificia de Comillas. Je koordinátorem magisterského studia hispanoamerických středověkých studií na Universidad Autónoma de Madrid (2010-2014) a koordinátorem doktorského studia Hispanistika: jazyk, literatura, dějiny a myšlení na UAM (2020-2022). Jako vědecký pracovník se od roku 1989 podílel na šesti financovaných projektech a byl hlavním řešitelem sedmi projektů národního plánu výzkumu a vývoje, které se týkaly vojenských řádů na Pyrenejském poloostrově, geneze a vývoje myšlenky svaté války, náboženské legitimizace politické moci a náboženského násilí v poloostrovním středověku. Vedl celkem 25 úvodních výzkumných projektů a 8 doktorských prací, z nichž všechny byly publikovány, a získal šest šestiletých výzkumných stipendií. Koordinátor desítky mezinárodních vědeckých setkání. V současné době je spolukoordinátorem konsolidované výzkumné skupiny „Zdroje, ideologie a mocenské vztahy v poloostrovním středověku“ na Universidad Autónoma de Madrid (F1-236). Na svém kontě má téměř 200 publikací včetně knih, příspěvků do knih a článků v odborných časopisech.
Martin Wihoda je český historik, pracovník Historického ústavu na filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Odborně se zabývá středověkými dějinami střední a západní Evropy. Martin Wihoda maturoval na gymnáziu v Opavě a poté vystudoval historii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. V doktorském studiu pokračoval na univerzitách v Brně, Würzburgu a Marburgu, titul Ph.D. získal v roce 1999. V roce 2010 byl jmenován profesorem obecných dějin se zaměřením na středověk. Od roku 2013 je členem mezinárodní Společnosti pro dějiny Štaufů (Gesellschaft für staufische Geschichte) se sídlem v Göppingenu[ujasnit]. Od roku 2017 působí jako člen vědecké rady projektu Constitutiones et acta publica imperatorum et regum na Berlínsko-braniborské akademii věd (Berlin-Brandenburgische Akademie der Wissenschaften). V roce 2019 byl zvolen členem korespondentem vedení Monumenta Germaniae Historica v Mnichově. Od roku 2020 je členem vědecké rady Institutu saských dějin a etnografie (Institut für Sächsische Geschichte und Volkskunde e.V.) při Saské akademii věd v Lipsku. Odborně se věnuje „europeizaci“ dějin střední a středovýchodní Evropy raného a vrcholného středověku. Spolupracuje s historiky v Německu, Rakousku, Polsku a Maďarsku.
