Povrch, Patricie Dauder

Povrch Patricie Dauder je poetickým pojednáním obrazu jakožto složité struktury vzniklé in situ a sestavené z vrstev paměti a významu. Instalace vytváří dialog mezi několika tmavými, plochými prvky, které jsou pečlivě rozmístěné v prostoru, sdílejí jistou křehkost a postrádají téměř jakýkoli objem. Konverzaci umocňuje prostorová choreografie, díky níž se zdá, že jednotlivé prvky stojí proti sobě nebo je spojuje neviditelná linka. Přestože je lze chápat jako kresby či skulptury, jedná se o prvky, které překračují své dimenze a stávají se pouhým povrchem. Vzniku těchto mimořádných obrazů-objektů předcházelo odstranění, narušení nebo zničení původní struktury. Už sám název naznačuje, že tyto prvky postrádají obsah, neboť jsou odkázány do role povrchových vrstev či „kůže“, přesto je z nich cítit vůně prostoru, akce či objektu.