Anděl zkázy (Luis buñuel)

Minulý týden jsem viděl Buñuelova Anděla zhoubce (snad tak je to třeba překládat) Aspoň několik myšlenek. – Filmově naprosto dokonalé. Přirozené, samozřejmé. (…)

Interpretace? Přes Buñuelovy výstrahy a s tou výhradou, že v tomto filmu – myslím – na rozdíl od Viridiany – jsou také jen žerty („černé žerty“), vidím toto: navázání děje na začátek „zakletí“ má zvlášť názorně ukázat možnost pokračování konvenčního povrchu života v jeho dějové linii – to, co bylo mezí, bylo ve skutečnosti pod, a bylo tam a je tam i tehdy, když se explicitně neprojeví. Tento film stojí na tajemství (i to v „předmluvě“), jež surrealisticky pochopena jako konkrétní iracionalita především podvědomá (oblast instinktů – voda, jídlo, sexus, archetypů – invokace, modlitby, věštění, „oběť“ hostitele, ovce atd.), která provází v hloubce stále konvenční povrchovou dějovou rovinu skutečnosti a někdy, za zvláštních okolností, prorazí svou skořápku, zjeví se nad hladinou, dostává se do konvenčního života, který obrací naruby. Dle Buñuela je vše lidské (v rámci povrchového života) ilusí, kterou demaskuje a nechává rušit např. náhodami (muž, nemožný bez léku, který ztratil, jiný lék najde a zahodí – snad neví, o co jde). Nihilismus – ale v tom smyslu, že vládne právě ta podvědomá konkrétní iracionalita. Aby pak nebylo možno interpretovat to vše jen jako pouhou anomálii – překoná konkrétní iracionalita nejen konvenci všedního dne (společnost po představení), ale i křesťanský, náboženský obřad. Ani ten není dost silný, aby zlomil kouzlo, ono vládne i nad ním. Přirozenost všedního dne i nadpřirozenost svátku jsou překonány surrealitou, která je mocnější než ony. Chce tím Buñuel říci, že je mocnější proto, poněvadž konvence společenské i obřad církevní jsou jejími deriváty, nebo to má být zápas ducha s podvědomím, v němž duch (ego a superego) podléhají? Na každý pád „kouzlo“ vládne.

Jiří Němec (záznam z 24. července 1963)

Je tam i pokus zrušit čas – a ovšem – v souhlase s B. nihilismem – nenechat čas znovu regenerovat (jako je tomu v archaických mýtech), nýbrž nechat jej pouze upadat, rozpadat se v chaos. Přes ucelenost Viridiany je Anděl mnohoznačnější – symbolicky plnější.

Jiří Němec (záznam z 21. srpna 1963)