Scénické čtení hry Palomy Pedrero Volání Lauren v češtině. V této hře explodují všechny problémy jednoho páru, doposud maskované rutinou a způsobené především hledáním osobní identity muže, který doposud skrýval své pravé já a hrál roli, která mu nebyla vlastní.
Synopse: Co se stalo té noci, kdy se on převlékl za Lauren Bacallovou a ona za Humphreyho Bogarta? Pedro je obyčejný, citlivý a inteligentní mladý muž, jehož sexuální identita ho od dětství frustruje. Pedro se o jedné karnevalové noci změní. Ale proč zrovna Humphrey Bogart a Lauren Bacallová, a ne jakýkoli jiný muž nebo žena? Fantazie čelí tísnivé realitě. Neschopnost přijmout vlastní identitu a nutnost přijmout (ve zredukovaném světě) své pravé já vede Pedra k ke hře, ve které ze sebe vypouští zoufalý výkřik své autentické potřeby. Hru dokončí jeho žena Rosa. Zamilovaná a odmítaná Rosa se bude muset rozhodnout, zda poslechne svůj rozum, nebo se naopak nechá strhnout událostmi.
Doplňující informace
Luis García Berlanga o hře říká: Paloma Pedrero se ve své hře umí ponořit do intimního rozporu postav, jejichž lásce brání pravidla, pouhý zvyk z dětství. Ve chvíli, kdy jsou tato pravidla zpochybněna a kdy si pár uvědomí křehkost od počátku přidělených rolí, se objeví dramatický spouštěč obnažené reality. Klasické role samce a samice, aktivního muže a pasivní ženy, jsou otočeny o 180 stupňů v piruetě, která odhaluje nejistotu vědomého člověka, nejednoznačné lano, na němž se houpou hodnoty, které údajně udržují společnost, jejíž pilíře jsou stejně podezřele pevné jako papírové sloupy ze starých filmů studia Bronston.
Premiéra: Centro Cultural de la Villa, Madrid, 1985.
Režie: Alberto Wainer
Premio Valladolid de Teatro Breve 1984
Vydání: Ediciones Cátedra, 1999
Životopis
Paloma Pedrero je nejhranější španělskou dramatičkou a jednou z nejstudovanějších a mezinárodně nejuznávanějších osobností současného španělského dramatu. Herečka, režisérka a dramatička. Vystudovala sociologii na Univerzitě Complutense v Madridu. Napsala přibližně 30 her. Její texty byly přeloženy a publikovány ve více než dvaceti jazycích a hrály se ve Spojených státech, Austrálii, Francii, Portugalsku, Německu, Velké Británii, Itálii, Řecku, Ghaně, na Slovensku, v České republice, Koreji a téměř ve všech zemích Latinské Ameriky. Získala řadu národních i mezinárodních ocenění. Je první dramatičkou oceněnou na Muestra de Autores Españoles contemporáneos (2005). V roce 2009 založila nevládní organizaci Caídos del Cielo, jejímž prostřednictvím vede divadelní workshopy s lidmi bez domova a s lidmi ohroženými sociálním vyloučením. V roce 2015 obdržela cenu Cultura Viva za "Významný přínos díla Palomy Pedrero španělskému dramatu a její sociální cítění". V červenci 2017 ji UNESCO jmenovalo globální velvyslankyní pro divadlo.
