Vidět ženu

Dívat se na ženu, uvidět ji z blízka, tak z blízka, že neunikne jediný pór. Snažit se prostřednictvím filmu zachytit nevysvětlitelné pocity, podstatu zamilovanosti, hloubku citu. Mónica Rovira se rozhodla těmto výzvám čelit pomocí filmu (jenž je spíše náladou, abstrakcí a snůškou emocí, než filmem), ve kterém odvážně podrobuje zkoušce svůj vztah k ženě. Ukazuje nám v něm složitost prolínání dvou světů, pomezí lásky a tvoření, jejich koexistenci a hlubokou stopu, jež zanechávají.